Omlácen životem

Někdy rok, dva roky po svadbě se nějak dostala na pořad dne nevěra. Oba dva jsme ji vehementně oduzovali. Nedovedl jsem si vůbec představit, že bych si pořídil bokovku. Brali jsme to jako největší zradu.

V jednom z mých mnoha zaměstnání se do mě zamilovala kolegyně. Bláznivě, krásně a beznadějně. Drobounká překrásná hnědovláska s vlasy dlouhými jak sen. S úžasným smyslem pro humor, nezkazila žádnou legraci, ta vitalita a optimismus z ní jen zářily. Oba jsme věděli, že nemáme naději, já dvě malé děti, stále zamilovný do své ženy, ona nechtěla rozbourat manželství. Bylo to krásné a beznadějné. Ani jeden jsme tenkrát nenašli odvahu jít dál než po políbení. I když úžasné, dlouhé a vášnivé, bylo poslední. Stáli jsme před vchodem do domu, kolem padal sníh a bylo nám do breku. Oba jsme věděli, že je to konec. Dali jsem přednost rozumu. Jediné štěstí pro mne bylo, že do půl roku jsem odešel do jiného zaměstnní, jinak bych se asi zbláznil. Dnes si už ale nejsem jistý, jestli jsem udělal dobře.

Dnes už ani nikoho nesoudím.

Spadnete do toho, ani nevíte jak. Stačí jeden náhodný letmý dotyk a vzplanete plamenem. I když jste kolem sebe dva roky bez zájmu chodili, dokonce byla i drobná antipatie, v jednou neuvěřitelném okamžiku je všechno pryč a oba jste ztraceni. Dnes už si netroufám nikoho odsoudit ani mu radit. Je to nepřenositelné a je jen na vás, jak se s tím vypořádáte. Ale věřte, že potom už nebudete nikdy stejný nebo stejná jako předtím. Už nic nebude stejné. Tohle vás už navždy poznamená.

Jediné, co vám mohu poradit, schovejte si někam to nejkrásnější, co jste zažili, to už vám nikdo nevezme. A pokud máte oba odvahu, zkuste to, jděte do doho. Jinak si budete celý život vyčítat, že jste možná promarnili životní příležitost. A to je mnohem horší než, když to nevyjde. Stále ještě pak budete mít šanci to napravit. Ale když to nezkusíte, už ji mít nebudete.

Dneska už nedokážu odsoudit nevěru. A je jedno, jestli to skončilo jen na letmých dotycích a necudných myšlenkách. Srdci se těžko poroučí a to naštestí občas dokáže vypnout ten otravný a racionální mozek. Vždyť jinak by byl život nesmírně nudný.

Příspěvek byl publikován v rubrice Jiskření, Zamyšlení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

1 komentář u Omlácen životem

  1. Pingback: Omlácen životem | Nostalgická Ostrava

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>